Hnízdil Team

Jak jsem překvapil sám sebe i Bobry

untitled-2

Márvy – Jdeme do finiše. Po dlouhých nemocích a patlání se na místě jsem se po dlouhé době cítil dobře. Týden před Bobrem jsem dobral antibiotika a vyjel na Měděnec na Buřťáku. Byl to můj historicky nejhorší čas, ale ještě jsem nepanikařil. Na kole jsem se začal jen tak trochu motat po okolí a ve středu, ve svátek, jsem s grupou jel na Andělku, kde jsem svůj čas z minulého roku zhoršil už jen o minutu a čtvrt. 🙂

No a přišel pátek. Odjezd na Bobra. Každoročně je odjezd a cesta pěkně hektická záležitost, ale zvládlo se to a stihli jsme si i projet trať. Ríša byl skvěle připravenej a všechno nám tak nějak hrálo do karet. Jen jsem doufal, že to přijde i ke mně. V pátek před závodem jsem se cítil výborně! Večer jsem položil základ skvělými penne se špenátem, vyspal jsem se perfektně, no nádhera.

14500347_10154503528520275_226342721917516121_o

V sobotu už je to rutina. Po zafandění běžcům se rozjedu a už čekám, kde mi to Ríša předá. Běží precizně a dává mi to na 8.místě. Přede mnou vyrazí Marek Rauchfuss, trochu jiná liga, ale dokud ho na rovinách vidím, tak mám chuť bojovat…snažím se jet chytře. Nejsem tady poprvé (8.účast).

První třetina je rychlá. Po rovinkách jedu 35 km/h a při nájezdu do prvního brdku se pořád trochu šetřím. Druhá třetina je technická a nahoru dolů. Tady mi to jde a dojíždím prvního závodníka před sebou, následně čumím jak bejk, ale zezadu mě naopak dojíždí někdo další, jede jak motorka, a tak se snažím hákovat. Do kopce mi trhne a už se držím jen pohledem… 🙂 Poslední třetinu to zase valím po rovině a mačkám ze sebe poslední síly. Perfektně jsem si to rozložil. Až ke konci jsem byl schopen držet největší tepy, stupňovat tempo. Po proběhnutí brodů jsem málem vykřečoval a závěrečný pole jsem přejel silou vůle. Předávám Tomášovi na 8.místě a ten to následně udrží…to je super! Návrat do celkové 10ky a já navíc v bikerech na 8.místě. Ztráta na Škarnu „jen“ 6 minut. Snad se objevím zase v televizi (čtvrtek 13:30).

Večer přichází další část dnešního štafetového závodu. Dlouho se držím, ale ostatní mi trochu odjíždějí. Snažíme se to dohnat s Láďou a Hankou Becherovkou. Daří se nám to až kolem 10té večer. Kolem 11té už jsme v solidním úniku a naše skupiny definitivně dopíjí jediný stánek s pítím. Následně musí raději zavřít a odjet, aby z toho nebyla ostuda. V půl 2 na Kebabu je jasný, kdo tenhle závěrečnej závod přežil, ale cestu domů si pamatuju jen z povídání.. 🙂

Bobr je nejvíc. I když to letos mělo pár menších organizační chyb, tak to miluju. Nejlepší akce roku. Bezkonkurenčně!

Teď už se jen 14 dní vozit, vyjet Potoky a ahoj. 🙂

Next Post

Previous Post

Leave a Reply

© 2019 Hnízdil Team

Theme by Anders Norén