Letní superkino

Untitled-1

A mám za sebou další rejs. Tentokrát jsem si to pěkně protrpěl, co Vám budu povídat, ale to k tomu patří. Viníka nemusíme hledat nijak složitě, nebudu se tu vymlouvat zase na to, že nespím, jsem pořád v práci, abych uživil svojí rodinu, ošatil svých 5 dětí a nakrmil hladové kočky mé sousedky.

Strávil jsem celej pátek od  brzkého rána do noci v Holomóci ve škole – ale naposledy oficiálně! Už jen nějaký ty zkoušky, státnice, dopsat diplomku (to je všechno malej detail) a snad bude konec a budu se moc přihlásit na nějakej ten doktorát ze sportů v přírodě. 🙂

No do toho všeho jsem asi podlehl nějakýmu viru, takže článek už píšu z postele, politej čajem (nebo potem?)

Jednoduše se to moc v sobotu nepotkalo. 🙂

Takže jak to probíhalo? Nejdřív je tu důležitý říct, že jsem si zapomněl krátkej dres, tak jsem musel jet v zeleném trikotu nejlepšího sprintera, což jsem chtěl samozřejmě potvrdit, protože moje sprinterské výkony jsou už v pelotonu poměrně slušně známé.

Hned asi po 500 m úvodní stojky sprintersky odpadám. Tady se sluší říct, že opravdu odpadám, nevystupuju…no a dále už jedu sám. A to je všechno. Jel jsem z kopce i do kopce, v sedě i v leže. Splnil jsem dílčí cíl a sice přeskočení klády v posledním sjezdu. S tím musím být spokojený, bohužel vyhlášení se v této disciplíně, oproti předpokladům, nekonalo.

Závěrem bych chtěl poděkovat Marcelu Červenkovi za vzornou reprezentaci oddílu a za předvedený výkon. Lukáši Šustrovi, že se na nás přijel po roce a půl podívat z Prahe a Petru Ježkovi, že přijel na silnici povzbudit své týmové kolegy a nekašle na to. Dohodli jsme se na novém týmové sloganu, který nás bude provázet následujícími měsíci : “ My Vám ty medaile přivezeme“

Tak ahoj a těším se na Vás někdy příště!