Hnízdil Team

Pohádka „Tisíce a jedné zatáčky“

 

   Milé děti, dnes vám budu vyprávět zvláštní příběh! Příběh o tom, jak jsem zaspal. O tom, jak se mi hlava zamotala. A o tom, jak mi srdíčko nebušilo! 🙂 Zatímco ostatní zvířátka z našeho dvorku si užívají zimního spánku, případně drží hladovku a objevují tajné jeskyně a ještě tajnější chaloupky, vydávám se já – protože doma nemám už žádné buchty (čtení mezi řádky povoleno) – každý víkend zas a znova do světa! Tentokrát jsem navštívil středočeské Milovice. A ono to tam bylo celé zamotané!

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

   Dopoledne se motali kluci a holky všech věkových skupin, které na tohle zvláštní místo přilákala vůně Toi Toi cupu. A když se všichni domotali, přišla řada i na mě a ostatní dospělé odvážlivce. Nejprve se do těch všelijak zamotaných – tam a hned zase zpátky – oranžových sítí vydali hledat štěstí elitní bojovníci. My rozvážnější jsme je po minutě následovali. A jak jsem se tak chystal pokořit hromadu kočičích hlav a zdolat první zatáčku, ozval se zvuk píš’ťalky. A protože jsem to „vůbec, ale vůbec nečekal“, zaspal jsem ten pronikavý hvizd a dostal jsem se do oranžových pavučin mezi posledními! Pár jezdců přede mnou opustilo své oře, a proto i já jsem musel malý kousek po svých. Pak se mi z té spleti zatáček hlava zatočila a přede mnou kde nic, tu nic! Žádní další jezdci. Tak jsem se točil tu vpravo a tu vlevo, hned zase zpátky a pak zase jinam! A protože nebylo na trati místečka, kde bych naplno bojovat mohl, tak srdíčko mi celou cestu málo a málo bušilo! Kdybych byl v drsných horách sílu a rychlost nepiloval, v motanici této bych toho ani litovat nemusel! Až naučím se svého společníka lépe vpravo a vlevo vodit, tak bude se to za rok v Milovicích hodit!

   Teď už se jen třikrát vypravím na dalekou cestu! A až se ostatní zvířátka začnou probouzet ze zimního spánku, já se k odpočinku uložím, abych na jaře byl připraven zdolávat zase asfaltové cesty!

Profesor

Next Post

Previous Post

Leave a Reply

© 2019 Hnízdil Team

Theme by Anders Norén