Hnízdil Team

Trainingslager Böhmerwald 2017

Márvy – dlouho dopředu naplánovaný tréninkový kemp na Šumavě je za náma. Nevím proč jednou nemůžeme mít naprosto klidný, normální, průměrný soustředění. Vždycky se z toho stane něco mezi filmem Into the wild a Trainspottingem (a tím nemyslím drogy, ale spíš tu punkovost…).

No a tak je čtvrtek, za 30 minut jsem se přesunul z práce, sbalil věci a čekám před domem na 20 let starou dodávku (nový týmový auto!!!). Jede nás 15 a půl (půl je Bubnovo Barča, protože je malá). 2 velký auta – jedno jak z budoucnosti a druhý jak z westernu – a já westerny rád!

Před Plzní nám začne něco rachtat u kola a Bidpaj, který řídil od té doby nemluvil a jen „doufal“. 🙂 Jsme na místě, rozdělíme pokoje a dáme večeři. Bydlíme v pensionu Pohádka, který je součástí malého areálu Brčálník – kousek od Železnýho Rudyho. Plán na druhý den je jasný – dojít někam na hřeben a rozhlídnout se kolem.

Posilněni vydatnou snídaní, vyrážíme v 10 hodin. U krásného Černého jezera se rozhodujeme co dál, a protože nechceme pošlapat krásnou stopu na skate co tu je, tak vyrážíme někam, kam se jen tak lidská noha nevydá. Nyní – pokud pracujete pro Národní park Šumava, prosím zavřete toto okno a už ho nikdy neotvírejte.

Obcházíme jezero a svahem míříme rovnou nad něj, kam se fakt nesmí. Je to sice o průser, ale zase ve sněhu přírodu nezničíme a za to riziko to prostě stojí. Bojujeme ve sněhu, který nám je až po pás a po 40 minutách boje „ulezeme“ kilometr a vstaneme na skalce nad jezerem. Hodíme selfíčka, sníme tatranky a obejmeme se štěstím. Horolezci ví, že sestup je kolikrát těžší než výstup, tak pro jistotu lámu po pádu hůlku, abych přidal na dramatičnosti. 5ti hodinová tůra nás zničí, ale s Jéžou a Bidpajem se vydáváme ještě zkusit běžky na přilehlé louce. Další blbej nápad. Bidpaj po 15 minutách vylomí po pádu ve sjezdu vázání a já s Jéžou v těžkých sjezdech líbáme zem. Tady to nepůjde…večer hrajeme naše oblíbené hry a je nám fajn.

Druhý den míříme těžkou tůrou na Můstek. Značně zdecimovaná skupina se rozdělí. Silná skupina (Bidpaj, Jéža, Láďa, Víťa a já) míří z Pancíře ještě na Čertovo jezero. Propleteme se mezi lyžaři na Špičáku, tempo je rychlé, ale nakonec se opět zadaří a 4 a půl hodiny jsou za námi. Vsadíme si na Fortuně na Katku Nash a fandíme u krosu. Odpoledne se relaxuje a večer zkoušíme nový teambuilding hry. Na plný čáře to vítězí ULTIMATE NINJA – to je paráda!

V neděli to pobalíme, zamáváme si a ujímám se řízení naší kosmické lodě. Jéža má po kempu takovou sílu, že při otevírání dveří urve kliku. Po 5 km na zledovatělé silnici nastává další punk. Proti jedoucí Kia Sorento drží střed silnice a Hnízdil Team neuhýbá. Kia zrcátko nenávratně mizí do šumavských hvozdů, zatímco Citroen zrcátko drží pohromadě a jen je trochu pochroumáno. Jestli dojedeme v celku bude to zázrak. Stavili jsme se v Klatovech okouknout mumie v katakombách a zakoupili rodinné vstupné, čímž dostává náš kemp naprosto brutálně kulturně-poznávací ráz. To tu ještě nebylo!

Auto drží, nálada je dobrá. V druhý dodávce se zpívá, u nás už jen doufá…

Bylo to fajn a Hnízdil Team bude na sezónu kvalitně připraven. Brzy snad dojde k představení nových dresů a nových webovek, trochu se to táhne. Musíme všichni vyčkat. 🙂

Poslední kemp už bude každej sólo – já s Marcelem (možná) míříme asi na Mallorcu. Jéžovi a Láďa do Itošky. Snad nám to něco dá.

Tak ahoj závodníci!

 

Next Post

Previous Post

Leave a Reply

© 2019 Hnízdil Team

Theme by Anders Norén